Proč si pořád necháváme staré věci, které bychom si dnes už nikdy nekoupily

Máte doma kabelku, kterou už nenosíte, hrnek, který se Vám vlastně nikdy nelíbil, nebo šaty, do kterých se už několik let nevlezete? Přesto se jich zbavit není tak jednoduché. Ne proto, že by byly pořád tak skvělé, ale spíš proto, že k nim máme přilepený nějaký příběh, vzpomínku nebo představu, že by se přece ještě někdy mohly hodit.

Proč se nám nechce vyhodit něco, co bychom si už nekoupily

U věcí, které jsme si pořídily za vlastní peníze, se ozývá pocit, že by bylo škoda je vyhodit. Zvlášť pokud nebyly úplně levné. Jenže peníze už jsou pryč bez ohledu na to, jestli kabelka leží ve skříni dalších pět let. Její původní cena se tím nijak nevrátí. Horší je, že si často nepřiznáme ani to, že jsme se jednoduše netrefily do vlastního vkusu. Něco jsme koupily v době, kdy jsme nosily jiný styl, zařizovaly byt jinak nebo měly pocit, že určitý kousek nutně potřebujeme. Dnes se nám nelíbí, ale vyhodit ho znamená přiznat si, že tehdejší nákup nebyl zrovna trefa do černého.

Vzpomínka je někdy silnější než samotná věc

U některých předmětů nejde vůbec o jejich praktickou hodnotu. Držíme si šaty kvůli večírku, na kterém jsme se skvěle bavily, starou kabelku kvůli období, kdy jsme ji nosily pořád, nebo hrnek, který jsme dostaly od někoho blízkého. Předmět se tak stane nosičem vzpomínky a jeho vyhození v hlavě začne připomínat vyhazování samotné vzpomínky.

Jenže to samozřejmě není totéž, protože událost nezmizí spolu s tričkem a člověk, který nám něco daroval, se neztratí z našeho života jen proto, že dar už doma nepotřebujeme. Někdy stačí ponechat si jednu nebo dvě opravdu důležité věci a zbytek pustit dál.

Co když se to ještě někdy bude hodit?

Tohle je jedna z nejčastějších záchranných vět. Vytahané tričko se bude hodit na malování, nepohodlné boty na zahradu a obrovská mísa možná jednou přijde vhod na nějakou oslavu. Jenže pokud podobné „co kdyby“ používáte u desítek věcí, začnete si doma vytvářet sklad pro hypotetické situace.

Pomůže položit si jednoduchou otázku. Kdybyste tuto věc dnes neměla a zahlédla ji v obchodě, vzala byste si ji domů? Pokud je odpověď okamžité ne, je to poměrně dobrý signál, že její skutečná hodnota pro Vás už nebude příliš velká. Výjimkou samozřejmě zůstávají věci, které mají jasný účel, i když je nepoužíváte každý týden.

Vyplatí se podívat na věci očima dnešní sebe

Při třídění skříně nebo domácnosti se často rozhodujeme podle toho, kolik jsme za věc zaplatily, jak dlouho ji máme nebo od koho jsme ji dostaly. Zkuste tentokrát všechny tyto informace na chvíli odsunout. Podívejte se pouze na samotnou věc. Líbí se Vám? Používáte ji? Hodí se Vám k tomu, jak dnes žijete? Koupila byste si ji znovu? Pokud na většinu otázek odpovíte záporně, možná už dávno neslouží Vám, ale jen zabírá místo.

A nemusíte přitom všechno okamžitě vyhazovat. Věci v dobrém stavu lze prodat, darovat nebo poslat dál někomu, komu skutečně poslouží. Najednou tak nemusí jít o pocit, že něco bez užitku mizí v popelnici. Jen to pokračuje k někomu, kdo by si to naopak dnes koupil.

Zdroj foto: freepik.com

Zdroje textu: psychologytoday.com, bbc.com, nytimes.com