Kolik peněz skutečně stojí „jen rychlý nákup“ cestou z práce a jak na něm ušetřit?

„Jen skočím pro mléko.“ Klasická věta, která zní nevinně, dokud u pokladny nezjistíte, že místo mléka máte v tašce pečivo, něco sladkého ke kafíčku, sýr v akci a ještě věc, kterou jste doma vůbec nepotřebovala. Malé nákupy jsou zrádné hlavně tím, že jednotlivé částky nepůsobí nijak dramaticky, když se ale opakují několikrát týdně, začnou se v rozpočtu sčítat.

Kolik stojí malý nákup, který měl být jen na pár věcí?

Představte si cestu domů čtyřikrát týdně, kdy pokaždé utratíte „jen“ 180 korun. Nezní to nijak hrozivě. Za týden je to ale 720 korun a za měsíc přibližně 3 100 korun. Pokud už přitom doma máte většinu běžných potravin, velká část této částky jde na věci, které se do původního plánu vůbec nevešly.

Průměrná útrata za jeden nákup potravin v Česku se pohybuje kolem 360 korun. Zároveň ale domácnosti uskuteční stovky nákupních cest ročně. Čísla tedy dobře ukazují, proč není podstatné jen sledovat cenu velkého sobotního nákupu, peníze mizí také po menších částkách během týdne.

Proč v obchodě přihodíme věci, které jsme neplánovali

Rychlý nákup má tu nevýhodu, že nemáme před sebou jasný seznam a obchodem často jen procházíme. Právě samotný účel nákupu přitom výrazně souvisí s neplánovanými nákupy, protože lidé, kteří se v obchodě spíš rozhlížejí, nakupují impulzivně častěji než ti, kteří přicházejí pro konkrétní věci. Své dělají také slevy. Alespoň občas totiž nakupuje potraviny kvůli slevě nebo výhodnému balení drtivá většina z nás.

Jak rychlý nákup udržet opravdu rychlý?

Nejjednodušší trik je napsat si před vstupem do obchodu přesně ty dvě nebo tři věci, pro které jdete. Ne obecně „něco k večeři“, ale třeba mléko, vejce a chléb. Jakmile máte seznam splněný, není potřeba procházet další regály jen proto, že jste už uvnitř.

Pomáhá také stanovit si pro tyto nákupy pevný limit. Ne podle toho, kolik máte zrovna na účtu, ale podle toho, co má daný nákup vyřešit. Pokud jdete pouze pro několik základních potravin, 150 nebo 200 korun je úplně jiná situace než částka 500 korun, která vznikne nenápadným přihazováním.

A jestli víte, že vás po práci přepadá chuť koupit si něco dobrého, počítejte s tím rovnou v rozpočtu. Mnohem lépe se hlídá částka, se kterou předem počítáte, než zákaz, který porušíte u první čokolády.

Nejvíc neušetříte na jedné položce, ale na počtu návštěv

Pokud máte možnost udělat jeden promyšlený nákup místo několika malých zastávek, často tím odstraníte největší problém. Nemusíte přitom nakupovat zásoby na celý měsíc, ale stačí mít doma základní potraviny a během týdne dokupovat pouze to, co skutečně došlo.

A hlavně si zkuste měsíc zapisovat všechny nákupy po cestě z práce. Ne kvůli dokonalému účetnictví, ale abyste viděla skutečné číslo. Možná zjistíte, že neutratíte téměř nic navíc, a stejně tak ale můžete objevit tři tisíce korun, které každý měsíc zmizí po 150 nebo 200 korunách.

A právě s takovým číslem už se pracuje podstatně lépe než s neurčitým pocitem, že „nějak moc utrácím“.

Zdroj foto: freepik.com

Zdroje textu: csu.gov.cz, cvvm.soc.cas.cz, yougov.com