Život s lupénkou

Odhaduje se, že postihuje na celém světě až 80 milionů lidí. Tato rozšířená nemoc sice není nakažlivá ani nebezpečná, ale dokáže být úmorná, nevzhledná a často se i obtížně zvládá. Většina případů je mírných a léčitelných, ale jsou i takové, které vyžadují hospitalizaci, a některé formy vedou dokonce až k artritidě.

Příčiny onemocnění

Lupénka je výsledkem poruchy ve výměně kožních buněk. Normálně trvá jejich vyzrávání a postup k povrchu, kde jsou ty odumřelé ustavičně odlučovány, 21 až 40 dní. U lupénky se jejich horní vrstva obnovuje tak rychle – často během dvou až tří dnů -, že se k povrchu dostávají též buňky živé a onu viditelnou vrstvu pokožky tvoří spolu s rozpadlými.
Tyto buňky na povrchu kůže se jeví jako rudá zanícená ložiska (často nazývaná také plaky) s tlustými stříbřitými šupinami, která jsou často suchá a podrážděná.
Nejpostiženějšími místy jsou kůže kštice a hranice vlasová, místa ohybu na kolenou a loktech a často také oblast kříže.

Kdo je ohrožen

Lupénka může překvapit kdykoli každého z nás, ačkoli je velmi vzácná u malých dětí (hlavně do čtyř let). Nejčastěji se vyskytuje ve dvou obdobích : kolem dvaceti let až do pětadvaceti a ve středním věku.
Muži i ženy jsou postiženi stejně, ale zdá se že lupénka je větším problémem v chladnějších podnebných oblastech, protože v teplejších krajinách se vyskytuje vzácně.
Odborníci dosud přesně nevědí, proč k lupénce dochází. Existuje hodně důkazů, že zde významnou roli hraje genetika. Asi u třetiny pacientů se tato choroba vyskytuje v rodinné anamnéze.

Kdy se vyléčí

I když trpíte lupénkou, neznamená to, že ji musíte mít navždy. Asi 10 procent lidí postihnou jeden nebo dva výsevy lupénky a potom ji už nikdy nedostanou. Většina nemocných má malá ložiska, která se hojí sama nebo jen s malým přispěním léčby. Jenom asi 5 až 8 procent pacientů je postiženo velmi těžkou formou lupénky, která vyžaduje odbornou péči v nemocnici.