Jak vypadá tichá krize středního věku u žen

Nezačne to dramaticky, nečeká vás žádné náhlé balení kufrů nebo žádné červené sportovní auto před domem. Tichá krize středního věku přichází nenápadně, spíš jako vnitřní neklid, který neumíte přesně pojmenovat. I přesto, že všechno na papíře funguje, práce běží, děti rostou a vztah drží pohromadě, tak se někde uvnitř ozývá otázka, jestli je tohle opravdu všechno.

Ženy o téhle fázi často nemluví, protože se to prostě nehodí. Mají rodinu, stabilitu, zkušenosti, jenže právě kolem čtyřicítky a padesátky přichází období, kdy se láme jedna životní kapitola a druhá se teprve hledá. A mezi tím vzniká zvláštní prázdno.

Pocit, že už vás nikdo nepotřebuje stejně jako dřív

Děti jsou větší a nepotřebují vás každou hodinu, možná i odcházejí z domu. Najednou máte víc času, po kterém jste roky toužila, ale místo úlevy přichází zvláštní smutek. Kdo jste teď, když už nejste nonstop máma na plný úvazek? V práci už také nejste ta hladová dvacátnice, která chce všechno dokázat, něco jste si splnila, něco vzdala. Jenže místo uspokojení se může objevit pocit stagnace, jako by se svět posunul a vy zůstala stát.

Tělo se mění a s ním i sebevědomí

Hormony začnou hrát jinou ligu, a hlavně váha reaguje jinak než dřív. Spánek se zhorší, nálady kolísají a do toho přichází první viditelné známky stárnutí. A i když si rozumově říkáte, že je to přirozené, někde uvnitř to zabolí. Společnost je navíc pořád nastavená na mládí a ženy po čtyřicítce bývají méně viditelné. A tahle změna pozice může zamávat sebevědomím víc, než si kdo připustí.

Vztah pod lupou reality

Je běžné, že po letech společného života už o partnerovi víte všechno. Přesně víte, co řekne, jak zareaguje a čím vás vytočí. A tak přichází rutina, a s ní i otázka, jestli takhle chcete žít dalších dvacet let. Tichá krize se neprojevuje vždy touhou odejít, ale spíš přemýšlením, bilancováním a porovnáváním. Najednou víc vnímáte, co vám chybí. Většinou je to blízkost, respekt a vášeň. Nebo jen obyčejné pochopení.

Touha po změně, která se těžko vysvětluje

Můžete mít chuť změnit práci, styl oblékání i účes, začít cvičit nebo odjet sama na víkend. Ne proto, že by vám přeskočilo, ale protože potřebujete znovu cítit, že žijete podle sebe, ne jen podle rolí, které jste si roky plnila.

Někdy se objeví i vnitřní vztek na promarněné příležitosti a na kompromisy, které jste udělala. Na to, že jste často dávala přednost ostatním před sebou. Tenhle vztek nemusí být destruktivní. Může být startérem změny.

Není to konec, ale přerod

Tichá krize středního věku není selhání, ale je to přirozená fáze přehodnocování. Přestáváte žít podle očekávání okolí a začínáte víc řešit, co chcete vy. A to může být děsivé i osvobozující zároveň. Některé ženy projdou tímhle obdobím potichu, jiné udělají viditelné změny. Důležité je ale jedno: neignorovat ten vnitřní hlas, který se ozývá. Nejde o to všechno zbourat. Jde o to znovu si poskládat život tak, abyste si ho užívala i v další kapitole.

Tichá krize není slabost. Je to moment, kdy si přestanete hrát na to, že je všechno v pořádku, a začnete hledat, co vás opravdu naplňuje.

Zdroj textu: apa.org, psychologytoday.com, mayoclinic.org

Zdroj foto: freepik.com