Jak řešit konflikty v zaměstnání

Zaměstnání představuje místo, kde musí člověk docházet, aby si zajistil potřebnou životní úroveň. Pokud nepodnikáme, nelze bez patřičného zaměstnání v dnešní době existovat. V zaměstnání se mimo kolegyň, jež jsme pasovali na kamarádky či přátelé nachází i mnoho černých ovcí, které příliš v oblibě nechováme.

k-Dq_A9xfqG91darQKLAMeYEnLwor_pijnwm71kbo78

Do stejné práce nastoupí kupříkladu mladá žena, kde se nachází již věkově i služebně starší kolegyně. Ta ovšem může mladší kolegyni vnímat jako nepříjemnou konkurenci. Proto se všemožně snaží té mladší otravovat život. Většinou se setká s úspěchem, protože to neotráví jen život pracovní, ale i ten osobní. Málokdo se umí oprostit od konfliktů, které vznikají na pracovišti. Tady pomůže jen otevřený a upřímný rozhovor. Mnohdy stačí ujištění, že se starší kolegyně o svůj „flek“ obávat nemusí.

Jste trnem v oku své vedoucí?

Mnoho lidí dělá všechno tak, aby na pracovišti panoval klid. Jenže ne všichni jsou takoví. Problém nastává v okamžiku, kdy jsme trnem v oku nadřízenému. Činíme vše přesně, jak se po nás žádá, ale i tak je třeba vedoucí nepříjemná. Bohužel i v dnešní době se tak stále děje. Situaci zhorší, když nemáme s danou společností podepsanou smlouvu. Vždy je vhodné si ujasnit, zda se případný konflikt dá vyřešit kompromisem. Výhodu má v takové situaci člověk, který si na sobě nenechá, jak se lidově říká „štípat dříví“ a umí zároveň vycházet s lidmi. Nepodaří-li se nám dosáhnout kompromisu je lépe z takového zaměstnání odejít.

Máte nepříjemnou kolegyni?

U každého konfliktu mějte na mysli, že není vhodné jej řešit pod tlakem emocí. To se nadělá více škody než užitku. Nejdříve nechejte vychladnout hlavu, teprve následně přemýšlejte nad řešením. Jestliže je náš zaměstnavatel dobrý a jedná se pouze o nepříjemnosti kolegiální, řešte to se svým vedením. Vedoucí místa většinou zaujímají lidé, kteří jsou na řešení konfliktů vyškoleni. Jste-li si stoprocentně jistí svým názorem, stůjte si za ním.

 

 

Share

Když dojde na to popsat druhé lidi, jde nám to velmi snadno. Ovšem pokud má člověk popsat sám sebe je to složitější. Začnu tedy tím nejzákladnějším. Jmenuji se Gabriela a jsem 72 ročník, takže už něco pamatuji :) Největším žroutem mého času je psaní článků a já jsem za to moc ráda. Pořád je toho spousta, co se člověk může učit. Mimo jiné si snažím vymezit čas pro sport a ruční tvorbu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *