Je libo obrázek?

Tetování je staré jako lidstvo samo a provází s různými intervaly a v různých intenzitách snad všechny lidské kultury. Je však pravděpodobné, že zdobení egyptských kněžek, Maorů či amerických Indiánů bylo „o něčem jiném“ než to, co předvedla světu Janis Joplinová v letech šedesátých. Amerika se v této oblasti rozhodně nikdy nechovala nijak zvlášť úzkoprse, a proto se zde toto umění vyvíjí od věků. Dříve bývavalo ovšem dobrým zvykem vyjadřovat tetováním příslušnost „ke svým“ u jedinců poněkud hrubšího zrna, a proto patřilo především k námořníkům, motorkářům či řidičům kamiónů.

Čas plyne a v současnosti už nejen v USA přibývá jedinců „jemnějšího zrna“, kteří své tělo zdobí nejrozmanitějšími obrázky. V obecném povědomí jsou sice typické motivy Hells Angels či kalifornské ornamenty skateboardistů, přesto dnes nejsou vyjímkou úředníci i vysokoškoláci včetně žen, kteří si vybírají trvalou ozdobu podle svého naturelu. Ženy si vybírají spíše subtilnější motivy a vedle běžných partií těla s oblibou zdobí i místa poněkud lechtivá. Muži si zase naopak libují spíše v robusnějších výtvorech. Za obrázky se chodívalo do tetovacích studií, která vznikala v přístavních městech v dobách dávno minulých. U nás zatím těchto studií mnoho není, neboť tetování nemá tu „správnou tradici“.

Ale nejdůležitějším momentem je výtvarná hodnota tetování. Nepřeberné množství precizně vypracovaných symbolů, ornamentů, orientálních motivů i dokonale překrytých neodborně provedených hříchů mládí to jenom potvrzuje. Není nad to, když se tak zavazující práce ujme profesionální výtvarník. Skrývá totiž alespoň částečnou záruku, že se zákazník nepřestane ze svého“miláčka“ těšit ani za pár let (záruční lhůta je ostatně deset dnů po smrti).

Doporučte článek kamarádce