Jaký jste měli porod?Já mám sice jen jedno dítě ale chtěli bychom ještě příští rok jedno mimi a rozhoduju se mezi porodnicema,jestli u nás v Mostě a nebo v Teplicích,ale na každé je něco.Já jsem byla v Mostě spokojená se vším a ž na ten přístup u porodu a hlavně na toho doktora který mě rodil.Ráno v 7 mě chytli bolesti,v 10 mě dali na hekárnu a voda mi pořád nepraskla,tak mi jí ve 12 propíchli a malej se narodil ve 13:40 hodin,ale řeknu vám byla to fuška,ale stálo to zato.V tu chvíli jsem si řekla,že mi bylo i jedno co se mnou ten doktor dělal,prptože jsem byla vyčerpaná,ale strašně štastná.Nejdříve mě zašil a pak až vytahoval placentu a když mě šil,tak mi ani před tim nepíchl injekci,takže jsem cítila každej vpich,takže z tohoto mám zase obavy,jinak jak z détského oddělení tak ze šestinedělí byli super.

Druhý porod byl parádní. Takový bych přála každé mamince.
Doktor mě ujišťoval již 4 týdny dopředu, že porodím 7.10. (termín jsem měla 12.10.), již 2.10. mě přijali do porodnice pro podezření na odtok plodové vody. Jenže voda to nebyla a tak jsem tam trčela a smutně koukala na to, jak se skupinka sedmi čekajících na chodbě ztenčovala, až jsem tam zbyla sama. Ač jsem měla pokročilý nález, nemohli mi dát vyvolávačku, protože by mi prý mohli vyvolat i astmatické záchvaty. 7.10. v 9.35 mi můj doktor píchl vodu a já jsem si pět hodinek cvičila na balónu, sprchovala se, procházela a hlídala každých pět minut, po kterých jsem měla kontrakce a chodila na prohlídky. V 15.00 doktor urychleně zavelel, aby mi sestřičky něco píchly. „Okamžitě, ten císař vedle kdyžtak počká“. Lekla jsem se, co se děje, ale v celku poklidně jsem koukala, jak mi monitor píše krásné vlnky kontrakcí a nevěděla, jak a kde popadnout dech. Bylo 15.30, když paní, co vedle v sále čekala na císaře říkala: „syn se mi narodil v neděli v pět odpoledne. To by bylo krásný, kdyby dcerku vyndali ve stejnou dobu“. Na to já prohlásila: „no, mě se syn narodil ve třičtvrtě na čtyři ráno, tak to bych nerada, ale dcera by se mohla narodit v tu samou dobu odpoledne ne?“ Sestřičky mi na to povzbudivě odvětily: „haha, no to by se musel stát fakt zázrak“. To mě tedy naštvalo. V 15.35 se mi chtělo na velkou a v 15.40 se dcerka narodila. Doktor si málem nestihnul ani nandat rukavice. Nakonec jsem se dozvěděla, že kdyby se to tak krásně nerozjelo, císařský řez by mě také neminul, protože už jsem prý měla od rána špatné monitory. Tak juchů-opět bez nástřihu a ten fofr!!!! Fakt paráda!!!