Po roce péče o mamku v DD a mém častém a pravidelném kontaktu s ní se mi zdá situace čím dál tíživější. Vedení neustále něco vymýšlí, výsledek skličující. Mamka má logický úsudek,normálně komunikuje,ale během roku už měla tři spolubydlící, kteří zemřeli anebo poslední darda – nemluvícího dementa. Všechny stížnosti vedou do ztracena anebo k naschválnostem. Jediná potíž je v tom, že mamka nechodí a musí být o ni postaráno denně 24 hodin. Poměry v DD jsou jako v zakletém hradě. Neustále něco řeším,buď nadměrné dávky hypnotik, nebo časté zvonění nebo ztracený regulační doplatek na lékaře
nebo přílišné močení nebo pedikúru nebo dokrmování (svačina suchý chléb a hrnek odstředěného mléka) a na lásku a příjemný pohovor zbývá jen málo. A tak když člověk ještě neumírá, má chuť do života a těší se z kontaktu s lidmi, musí držet hubu a krok. Kdy bude odvolání mít nějakou váhu ? Kdo vládne staříkům v naší zemi ? Síly mi docházejí, do důchodu mám daleko. Napište.